O tom, jak ho magie dostala k pokeru
Mnozí o vědí, že Antonio se kromě pokeru kdysi věnoval i magii, díky čemuž si v pokerových kruzích vysloužil přezdívku The Magician. "Jednoho dne jsem s kámošem šel do restaurace na oběd. Vše šlo normálně, dokud k nám po jídle nepřišel barman a nezeptal se mě, jaká je moje oblíbená karta. Následně mi předvedl klasické kouzlo s kartami a já jsem z toho zůstal úplně ohromen. Ve společnosti se lidé dělí na ty, jejichž magie fascinuje, a na ty, kteří tyto "šarlatánské triky" předem odmítají. Já jsem patřil do té první skupiny."
"Asi o měsíc později jsem šel do obchodu s kouzelnickými pomůckami a popsal jsem jim kouzlo, které jsem viděl. Prodavač se usmál, ukázal mi, jak to funguje a bylo - koupil jsem si karty a každému v mém okolí jsem ukazoval tento trik. Reakce byly skvělé a byly pro mě téměř drogou - nemohl jsem s tím přestat! Nikdy jsem netoužil po pódiu či vlastní show, nejvíce se mi vždy líbily kouzla v malých skupinkách lidí, v nichž triky jako zmizení hodinek, zjevení mince či odhalení oblíbené karty fungovaly výborně."
"I na mých prvních WSOP, které ještě probíhaly v Horseshoe, jsem se prioritně nevěnoval pokeru, ale magii. Slovo dalo slovo a tak, když jsem si sedl k nějakému stolu, začali mě přezdívat kouzelník a každý chtěl vidět nějaký trik. A tak jsem potkal i Phila Laaka, který seděl za Gusem Hansenem a já jsem ho viděl jen periferně. Při kouzlech nevěděl odlepit oči z mých rukou a viděl jsem, jak soustředěně přemýšlí nad tím, v čem je trik. Asi 20 minut později, když jsem předváděl další triky jiné skupince lidí v hale jsem zahlédl Phila jak se díva zpoza rohu a opět doslova hypnotizuje mé ruky. Po skončení show jsme zašli spolu na bar a tam začalo naše dlouholeté přátelství."
O tom, jak ho Dan Bilzerian střelil do hrudi
"V dobách, kdy jsem byl single, bylo nemožné odmítnout pozvání od Dana Bilzeriana, krále krásných dívek. Jednou jsem se tedy ocitl u něj v apartmánu, kdy střílel do neprůstřelné vesty položené na zemi. Točily jsme právě něco pro online hernu, všude byly kamery a tak jsem přišel s nápadem obléct si tu vestu."
"Dan do mě střelil a bylo po všem. O zbraních mnoho nevím, prý to byla lehká zbraň s kalibrem 0.22, přesto to bylo neuvěřitelné. Nikdy v životě jsem takový adrenalin nezažil a to jsem asi 8krát seskočil z letadla. Víte, že budete střelen, a přesto tam jen tak stojíte a čekáte. Každá buňka v mém těle se chvěla a v hlavě mi kolovaly myšlenky o tom, co všechno se může pokazit. V pokeru jsem nikdy nic podobného nezažil, tedy s výjimkou výhry ve One Drop, která se rovnala euforii."
O hororovém letu a klidu Phila Iveyho
"Tak tohle byl jednoznačně jeden z nejděsivějších momentů mého života. Byla to moje první cesta s manželkou, ještě v dobách, kdy jsme jen spolu začali chodit. Letěli jsme z New Yorku do Cannes a nacházeli jsme se přibližně v třetí hodině letu, z každé strany obklopen oceánem. Měli jsme tam malý gauč a tak jsme se rozhodli trochu se natáhnout a hodit si šlofíka. Najednou jsem ale začal cítit, že letadlo klesá. Takové věci mě velmi rozrušují a tak jsem začal trochu panikařit."
"Podíval jsem se do kokpitu, piloti tam urychleně ťukali různé knoflíky a letuška se s vyděšeným výrazem začala připoutávat na své sedadlo. No a v tom se ze stropu spustí kyslíkové masky. Zažili jste někdy něco takového? Pilot nám oznámil, že jsme ztratili tlak v kabině a musíme nouzově přistát. Jak chce proboha nouzově přistát uprostřed oceánu?"
"Jediné na co jsem se zmohl, bylo, že řeknu své přítelkyni jak ji miluji, a že nevím co bude následovat. Ona se probrala a byla úplně v pohodě, podíval jsem se tedy na Phila Iveyho, který tam seděl jako kdyby se nic nedělo. Nemohl jsem uvěřit tomu klidu, bylo to naprosto ohromující. Každopádně, klesly jsme na 15.000 stop, znovu získali tlak v kabině a nakonec nouzově přistáli na Islandu.
O boxerském prop betu s Kevinem Hartem
O medializovaném prop betu mezi Antoniem a komikem Kevinem Hartem jste určitě slyšeli - oba borci si dali challenge, že si síly změří v boxerském ringu. Vzhledem ke zkušenostem byl Hart považován za velkého favorita, což dokazovaly i odds 1:35, které si mezi sebou borci střihli. I přesto, že byl Antonio považován za totálního underdoga, byl to právě on, kdonakonec vyhrál a to celkem jednoznačně.
"Jednoho dne jsme klasicky hráli karty, když mě mezi řečí Kevin zavolal podívat se na jeho trénink a zkusit s nim sparring. Vrhl jsem se do toho naplno a bezhlavě, na co se Kevin začal pořádně řehtat. Je malý, atletický a velmi rychlý, takže se se mnou doslova hrál. V tom začal kecat něco o sázce, a že mi klidně nabídne kurz 35:1 pokud ho dokážu porazit. Jelikož se mi tehdy za stolem nedařilo a Kevin mě doslova zničil, chtěl jsem napravit své pošramocené ego a na nabídku jsem přikývl."
"Dohodli jsme se na 7-měsíční přípravě a vsadím se o cokoliv, že Kevin ani ve snu nečekal, že se do toho pustím na milion procent. Zpočátku jsem byl velmi znepokojen - Kevin byl v opravdu skvělé kondici a já jsem byl jen útlý Íránec. Viděli jste někdy Íránského boxera? Správně, ani já ne. Jak čas plynul, přemýšlel jsem nad tím, že bych ze sázky vycouval, což by mi Kevin určitě dovolil. No tehdy jsem si představil, jak svým dětem vyprávím příběh o tom, že jsem zbaběle ujel. A právě to mě nabudilo a já jsem se rozhodl jít do toho. Mým plánem ani ve snu nebylo vyhrát. Chtěl jsem za každou cenu vydržet alespoň celé tři kola. Jediný, kdo věřil, že na to mám, byl můj trenér Audley Harrison, bývalý zlatý olympionik a také pokerový hráč, se kterým jsme trénovali dennodenně."
"V úvodu druhého kola přišel moment, kdy jsem si poprvé uvědomil, že mám reálnou šanci vyhrát. Celé měsíce jsem trénoval kardio a měl jsem ještě dost energie, na druhé straně Kevin sotva funěl. Přesto byl strašně rychlý a rozdával tak tvrdé rány, že jedna jediná by okamžitě ukončila zápas. Naštěstí jsem trénoval opravdu tvrdě a věděl jsem, co dělat. Spotřeba energie je v boxu klíčová a právě ta mě zachránila. Kevin se úplně vyčerpal a já ho ve třetím kole zničil. Najednou jsem tam stál jako vítěz a nemohl jsem uvěřit tomu, co se právě stalo."
"Po třetím kole padl Kevin na zem a nedokázal se postavit asi 20 minut. Tak si věřil, že v jeho týmu neměl ani doktora, dokonce se mi posmíval, že já jsem si s sebou vzal cutmana. Nejlepší na tom celém je, že když se někde potkáme, jeho kamarádi mu to dávají pořádně vyžrát a neustále si z něj dělají legraci. Kdyby mě Kevin nepodcenil, neměl bych žádnou šanci. No jsem rád, že poctivá práce se vyplatila!"
Zdroj: CardPlayer