Crandell Addington, 81-letý Texasan a člen WSOP Hall of Fame má na kontě jedinečný rekord - neuvěřitelných 7 účastí na finálových stolech ME WSOP! I přes krásné úspěchy, které v začátcích pokeru i série WSOP dosáhl, se od roku 1980 utáhl a naplno se věnoval svému ropnému byznysu.
"Ve Vegas jsem nehrál dlouhá léta, dokonce si ani nepamatuji kdy jsem tam byl. Nechodím už ani do San Antonia, které bylo vždy kolébkou cashovek." Čas od času ale nějakou tu cash game navštívil naposled to bylo během WSOP v roce 2005, kdy byl také uveden do síně slávy.
"Velmi rád vzpomínám na začátky WSOP a pokeru obecně. V roce 1969 můj blízký přítel Tom Moore vymyslel setkání gamblerů v Renu, což byla velmi zajímavá akce. Nebyl to turnaj ale cash game o hodně peněz, které se zúčastnili nejlepší hráči z celého okolí. Tento nápad chtěl Benny Binion od Toma odkoupit. Řekl jsem mu, ať jde do toho, Benny je skvělý showman, bude ho umět dobře zpropagovat. Tom na mě dal a rozhodl se Bennymu celý nápad darovat."
O rok později se už oficiálně událost jmenovala World Series of Poker, ale stále to nebyl turnaj. Šlo o celodenní cash game session, na jejímž konci si hráči vybrali toho nejlepšího. Později se již zavedl turnajový formát, který férově rozhodl o šampionovi. "Turnaj byl hlavním lákadlem, byl tím, co Benny hrdě ukazoval médiím a partnerům. Pro nás hráče byl ale turnaj jen smítkem, neuvěřili byste, o jaké peníze se během těchto dní hrálo v cash games. Někteří lidé v čele s mafiánem Jimmy Chagrem prohráli takové částky, že si to ani nedokážete představit!"
I když je veřejně známo, že první roky WSOP se nesly ve znamení "vítěz bere vše", Crandell prozradil zákulisní info. "Za zavřenými dveřmi všichni dělali dealy. Většinou to bylo v trojici/čtveřici, každý byl raději za jistý šek. Veřejnosti se ale nabízel jen obraz vítěze, který bere vše - bylo to perfektní pro média. Také v 1976, kdy se vítězem stal Doyle Brunson, který "získal" 220.000$, ve skutečnosti si tehdy čtyři hráči rozdělili 75% prizepoolu a dohrávali jen o 25%. To ale až dosud nikdo nevěděl."
"Další rok to dopadlo stejně, ale fámy se začaly šířit rychle a dozvěděl se o tom i Benny Binion. Ten si nás zavolal, že máme problém a je třeba s tím něco udělat. V roce 1978 se tedy po uzavření registrace oficiálně prohlásila výplatní struktura, která peníze nadělila pěti nejlepším hráčům. Skončil jsem ten rok druhý, šampionem se stal Bobby Baldwin."
Co bylo klíčem Crandellova úspěchu? "Já a Doyle jsme byli jediní s vysokoškolským vzděláním, velmi nás bavila matematika. V té době nikdo pořádně nevěděl co dělat, ale spolu s Brianem Robertsem jsme objevili zajímavou věc - pokud před flopem izolujete jednoho hráče, vypočítali jsme, že existuje pravděpodobnost 2,34:1, že na flopu trefí alespoň pár. Tehdy se nám rozsvítilo a začali jsme skoro vždy betovat flop, bez ohledu na to, zda jsme něco trefili. V té době o tom nikdo nevěděl a my jsme tímto způsobem vyhráli hodně peněz."
Na závěr rozhovoru se Crandell vyjádřil i k celkovému vývoji pokeru, který se mu velmi líbí. "V našich časech to bylo bláznivé, určitě všichni znáte Doylovi historky o mafiánech, drogách, bitvách i vraždách. Naštěstí jsem se nikdy do něčeho takového nezapojil a raději jsem si udržoval odstup. Jsem velmi rád, když vidím, jak se poker za ty roky vyvinul. Nikomu z nás se ani nezdálo v těch časech, jak to všechno může dopadnout a věřím, že postup bude jen a jen pokračovat."
Nejzajímavější na celém jeho příběhu je fakt, že nikdy nebyl turnajovým hráčem. "Nikdy v životě jsem nehrál jiný turnaj, jako ME WSOP, i ten jsem zapnul jen kvůli Bennymu. Jsem čistě CG hráč a vždy jím budu." No a právě cash game hráč, který se ani špetkou osobnosti nepovažuje za turnajového hráče má na svém kontě nejvíce účastí na finálových stolech ME WSOP.
Zdroj: PokerNews.com