Mnozí se shodují na tom, že svým bohatým životopisem patří Joe McKeehen mezi nejlepší moderní šampiony ME WSOP. Jeho největším úspěchem nadále zůstává výhra v roce 2015, kdy si v turnaji turnajů poradil s 6.419 soupeři a jako 24-letý si odnesl nejcennější náramek a 7.683.346$. Mezi 17 šampiony, kteří ovládli ME WSOP s více než tisíc entries, je ale právě McKeehen tím, kdo získal nejvíce.
Kromě rekordní výhry totiž na své konto postupně přidal další dva WSOP náramky a kromě nich také více než 10 milionů dolarů. Přestože stále nemá ani 30 let, v celosvětovém žebříčku už má 37. místo, ale i když pro někoho by to byly skvělé úspěchy, Joe zůstává nohama na zemi. "Popravdě, nějaké tituly a žebříčky jsou mi ukradené, snažím se jen vydělat peníze na život a zabavit se."
Jeho pokerová pouť odstartovala již v 19 letech, kdy zaznamenal svůj první cashout na živém pokeru, naplno se mu ale začal věnovat až od 21 let, přesně v období Black Friday. Joe měl vždy vztah k matematice, v tomto období se primárně věnoval jejímu studiu na Arcadia University, přičemž poker byl jen jeho koníčkem. V roce 2012 vyhrál jeden ze side eventů bahamské PCA a tento úspěch ho nakopl v tom, aby se po škole naplno začal věnovat pokeru.
„Během vysoké školy jsem neměl chuť hledat si různé brigády jako pokladník a podobně, stejně jsem tak po škole nechtěl nastoupit do klasické, nudné práce. Na to jsem byl příliš líný. Když jsem za 8 hodin dokázal mnohokrát vyhrát 5-místné sumy, přišlo mi to smysluplnější než práce. Tak padlo rozhodnutí a pustil jsem se naplno do hry.“
Rodiče zpočátku toto rozhodnutí nepodporovali. „Samozřejmě, nerozuměli tomu, vždyť kdo by i rozuměl. No teď na tom nezáleží, dali mi svobodu a šanci hrát, já jsem se osvědčil a teď už nic nezpochybňují.“ Zpočátku prodával procenta do velkých eventů, ale podle jeho slov ho „demotivovalo cestovat po celém světě a mít z výhry jen 25%“ .
Od roku 2014 už začal zářit naplno, když vyhrál několik menších eventů a v jednom náramkovém skončil druhý. „Druhé místo mě nepotěšilo, právě naopak – donutilo mě začít makat a dosáhnout výhry. Naštěstí jsem měl za sebou hezkou šňůru, takže bankroll mi umožňoval hrát více eventů. Začal jsem obíhat WPT a postupně jsem si na tyto stakes zvykl, začalo se mi tam hrát komfortně.“
Postupně přišel rok 2015, který začal ne zrovna nejlépe – za prvního pololetí Joe vyhrál necelých 40.000$ a cashoval jen šestkrát. Přes léto ale přišel jeho čtvrtý Main Event, ve kterém již dosáhl diametrálně odlišného výsledku – celkové výhry za 7,7 milionu dolarů. „Day 2 byl náročný, měl jsem u stolu mnoho agresivních hráčů, kteří na mě vyvíjeli nátlak. Během Day 3 jsem v obrovské hře vyřadil mého kamaráda Marka Herma a na konci dne jsem si zabalil druhý největší stack. Všechno se zlomilo během Day 6, kde jsem točil o svůj turnajový život s A-Q proti A-K, a naštěstí jsem na river trefil postupku. Od toho momentu jsem vyhrál téměř každou handu, opravdu jsem byl nezastavitelný a na soupeře jsem vyvíjel maximální tlak – každý se totiž chtěl stát součástí November Nine.“
„Nikdy nezapomenu na moment, kdy se mi podařilo vyřadit Daniela Negreanu – jednu z největších pokerových legend. Já jsem na flopu trefil straight i flush draw, Daniel měl top pár. Na river se mi naštěstí zkompletovala postupka, která Daniela doslova poslala k zemi.“
V tom roce ještě fungoval koncept November Nine, který znamenal, že na finálový stůl si hráči museli počkat téměř 4 měsíce. „V tom momentě jsem z toho nebyl nadšený, nakolik jsem věděl, že na stole jsem nejlepší, ale všichni moji soupeři dostanou spoustu času a prostoru na zlepšení. Výsledek byl ale právě opačný - všichni moji soupeři si uvědomili o co se hraje, a zvolili pro to strategii ústupu. Bylo pro ně rozumnější nehrnout se do velkých hand s vidinou přežití dalšího payjumpu. To pro mě byl zlatý důl!“
Joe nastupoval na finálový stůl s 1/3 všech chipů, postupně vyřadil tři soupeře a do 3-way hry už šel s 2/3 všech chipů ve hře. Zde jeho brutální run neskončil, postupně domů poslal i poslední dva soupeře, čímž završil jednu z nejsuverénnějších výher v historii tohoto turnaje. Od dob Moneymakera bylo zvykem, že ze šampiona tohoto turnaje se stala hvězda a pokerový ambasador, což ale Joe rychle zrušil: „Nejsem žádný vzor a tohle je asi ta nejhloupější věc v celém pokerovém odvětví. Nikdy jsem nechtěl být celebritou, jen se věnovat své oblíbené hře – proto jsem všechny sponzory a zájemce a spolupráci poslal pryč.“
Od mediálního ruchu a reflektorů se Joe raději vrátil zpět za stoly, kde zaznamenal spoustu dalších krásných výher. Na PCA 2016 skončil jako runner-up v 100.000$ Super High Rolleru, ještě v tom roce se dostal na finálový stůl 111.111$ One Drop High Rolleru. „Konečně jsem si mohl vybrat co a kdy budu hrát, bral jsem to jako začátek cesty. Výhra mi otevřela dveře i v High Rollerech, do konce roku jsem vyhrál 3 miliony.“
V roce 2017 získal další milion včetně 3 titulů – jedním z nich byl druhý náramek z 10.000$ Limit Championshipu. Třetí náramek přišel v roce 2020 v online verzi WSOP, kde v 3.200$ eventu porazil 495 soupeřů a stal se jen třetím po-moneymakerovským šampionem ME WSOP, který získal po Main Eventu i další dva náramky (tak jako Joe Cada a Jonathan Duhamel). V očích veřejnosti ho tak můžeme s klidem pasovat za špičkového hráče, co ale na to říká on sám? „Vůbec mě nezajímá, co ostatní o mně říkají a za co mě pasují. Nechci být slavný, mám svůj malý okruh přátel a snažím se jen vydělat si na živobytí.“
Ani letos se Joe nemá za co stydět, v historicky největším WPT se z 937 entries už popáté probojoval na finálový stůl. Přestože do závěrečného heads-upu proti Qing Liu nastupoval s výhodou 2:1, soupeř nakonec dokázal stav otočit. Jelikož živý poker je momentálně okleštěný, začal se Joe ve volném čase věnovat coachingu pro Chip Leader Coaching. „Moc mě baví a obohacuje práce s mými studenty – je zajímavé sledovat několik názorů na jeden spot, ze kterých si každá strana může něco vzít. I díky tomu si myslím, že momentálně hraji nejlépe, jak jsem kdy hrál.“
Zdroj: Card Player Magazín