V tomto exkluzivním rozhovoru se s vámi Jon podělí o svou cestu od pokerového začátečníka k profesionálovi na plný úvazek a přiblíží vám výzvy i úspěchy, které ho na této cestě potkaly. Zamýšlí se nad klíčovými momenty, jako je jeho působivé 2. místo na Norwegian Championshipu, a nad svou láskou k eventem jako EPT a WSOP.
Otázka: Jaké jsou tvé pocity z této akce a jak se ti zatím daří? Co od této akce očekáváš.
Jon: Norský šampionát je vždycky výjimečný. Hodně lidí určuje, jak se vám zde daří. Viděli by vás v televizi, jak bodujete. Nemám cíl vyhrát Main Event nebo něco podobného, ale ukážu se a budu se snažit. Letos jsem se umístil na 2. místě v Mixed Limit Game za 15.000 eur. Byl jsem tak blízko vítězství - v jednu chvíli jsem měl téměř 10:1 v žetonech. Doufám, že příští rok bude můj rok. Je to velká zábava tady být. I když je mnoho buy-inů nižších, je tu tolik známých tváří a já si tu atmosféru opravdu užívám. Miluji to.
Tento turnaj je opravdu jen o tom ukázat se a být mezi lidmi. Nemám za cíl vyhrát tu spoustu peněz. Samozřejmě doufám, že vyhraju, ale protože je tu menší buy-in, jde spíš o to, abych se bavil.
Otázka: Jaký druh turnaje preferuješ?
Jon: Rozhodně dávám přednost turnajům EPT s vyššími buy-iny. Něco v rozmezí 1.000 až 10.000 - to je pro mě dobrý sweet spot. Ty si opravdu užívám.
Otázka: Vraťme se k tvému prvnímu turnaji - jaký byl a jak ses tehdy cítil?
Jon: Můj první oficiální turnaj byl vlastně norský šampionát v roce 2016, který se konal v Dublinu. Měl jsem velké štěstí, že jsem tam mohl být. Předtím jsme hráli studentský turnaj v Bergenu, kde jsem v té době studoval. Měl deset kol a vítězové dohromady vyhrávali zájezd do Dublinu. Osm z těchto kol jsem si zaplatil sám. Kvalifikovalo se osm nejlepších hráčů - když jsme začínali, byl jsem na sedmém místě. Měl jsem štěstí, že jsem vyhrál, i když jsem neměl žádné zkušenosti. Ale dostal jsem se tam a vzpomínám si, že jsem si říkal: "To je super, chci si to zopakovat."
Otázka: Jak ses dostal k tomu, že jsi tam mohl sedět a hrát poker?
Jon: Nejdřív jsem jen vzhlížel ke svému staršímu bratrovi - ten hrával poker se svými kamarády. Ve škole jsem hrál jen pro zábavu, v podstatě každou hru, kterou jsem mohl. Vždycky jsem byl strašně soutěživý. Měl jsem to štěstí, že jsem vyhrál lístek na hru v Dublinu, a tak jsem se chopil šance. Nakonec jsem skončil třetí a další rok jsem se vrátil a vyhrál dvě první místa. Byl to tak silný start, že jsem se rozhodl dát výpověď v práci a začít hrát na plný úvazek.
Otázka: Jak ses vyvíjel jako pokerový hráč?
Jon: Hraji na plný úvazek už osm let a během této cesty mě podporovali různí sponzoři, což mi velmi pomohlo. Momentálně se plně soustředím na hru a snažím se dosáhnout co nejvyšší úrovně. Stal jsem se také ambasadorem pro KKPoker, což je příjemné, dávám tam spoustu obsahu. A nakonec, minulý měsíc jsem si zahrál svůj první Triton. Byla to zábava. Nyní pro mě znamená sedět spoustu hodin, tvrdě studovat a hodně hrát.
Otázka: Máš nějaké kouče, kteří ti pomáhají studovat a posouvat hru na vyšší úroveň?
Jon: Ve skutečnosti nemám žádného trenéra na plný úvazek. Tu a tam jsem s nějakými trenéry spolupracoval, ale nikdy jsem neměl žádného na delší dobu. Mám však to štěstí, že mám kolem sebe neustále skvělou skupinu lidí. Dobré přátele, dobré lidi, se kterými se dá mluvit - to je opravdu důležité, zejména pokud jde o mentální stránku hry. Život profesionála s sebou nese vzestupy i pády, takže pomáhá mít lidi, o které se můžete opřít. I když většinu času cestuji sám, vždycky se mám koho zeptat, když mám nějaké otázky.
Otázka: Existuje nějaký konkrétní turnaj nebo místo, které vyniká jako tvé oblíbené místo pro hraní pokeru?
Jon: Myslím, že musím říct Las Vegas. Je to tvrdý grind a je tam spousta zápasů, ale rozhodně je to moje oblíbené místo. V létě jsem skončil v Las Vegas na 2. místě na WSOP a už se moc těším, až se tam v létě zase vrátím a budu hrát co nejlépe a usilovat o ty náramkové turnaje. Nevrátím se, dokud nevyhraju alespoň jeden náramek.