51-letý Bill Perkins během své live turnajové kariéry získal již 5,5-milionu dolarů, přičemž jeho největším úspěchem je 2.678.386$ cashout na milionovém Tritonu z Londýna 2019. V roce 2013 mu těsně utekl WSOP náramek, když v 111.111$ Big one for one Drop skončil třetí (1.965.163$). Kromě pokerových úspěchů je Bill dobře známý účastí v různých propbetech, když například dal Jeffu Grossovi 500.000$ za to, že si nechá udělat tetování podle jeho výběru a nechyběl ani v milionové sázce s Danem Bilzerianem, který šel na kole z Las Vegas do L.A.

V létě Bill vydal svou první knihu s příznačným názvem Die with Zero, kde mluví více o své životní filozofii, jejímž cílem je život žít naplno a ne ho jen přežít. O těchto tématech a o mnoha dalších se Bill rozpovídal v rozhovoru pro magazín Card Player, ze kterého vám přinášíme to nejzajímavější!

Věděl si už na škole, čímž se chceš v životě zabývat?

Mým cílem na škole bylo se co nejvíce flákat a honit ty nejkrásnější holky (smích). Moje máma mi vždycky říkávala, že na výšku jdu pro to, abych se učil a sám řídil svůj život, ne abych se stal zaměstnancem. Hlavně díky ní jsem začal školu brát vážně, dobrovolně jsem chodil na množství předmětů a vzdělával jsem se v mnoha oblastech.

Po škole si zamířil na newyorskou burzu, kde si začínal jako řidič limuzíny a postupně ses sám stal brokerem. Je pravda, že tě motivoval film Wall Street?

I když mnohé postavy v tom filmu byly vykresleny jako chamtivci, já se na to vždy díval svýma očima. Říkával jsem si: "Pánové, tito chlapi vydělávají spravedlivou cestou hromady peněz a díky tomu si mohou dělat co chtějí. To musím dokázat i já!"

Při pohledu na tvou kariéru je zjevné, že ses asi nikdy nebál rizika. Souhlasíš?

Nikdy jsem se nebál selhání. Jako mladý jsem se více bál toho, že budu v očích jiných vypadat jako idiot, ale časem jsem si uvědomil, že lidé se i tak nejraději dívají jen na sebe. Vždy se ale držím pravidla, že netřeba bláznivě riskovat, ale přiměřená míra rizika může být tou pravou pákou, která vám pomůže vystřelit do nebes!

Prozradíš nám více o své knize, kde se držíš životní filozofie užít si život naplno a maximalizovat užitek ze svého majetku?

Když jsem byl mladší, sžil jsem se s myšlenkou, že je morálně správné být mladý a bohatý, ale na druhou stranu jsem nikdy nechtěl být zbohatlický dědeček, který si doma sedí na svých milionech. Tak jsem tento koncept začal rozebírat více do hloubky a přišel jsem tedy s filozofií toho, že od určitého momentu jsou již peníze zbytečné.

V knize uvádíš více příkladů lidí, kteří těžko makali a spořili si na důchod, kterého se buď nedožili, nebo jej strávili v nemoci a bez energie. To je přesně to, čemu se chceš vyhnout?

Přesně tak, když jednou budu v důchodu, chci se ohlédnout a vidět za sebou promarněné peníze, ne promarněný život. V knize detailně rozebírám koncepci přeměny peněz na zkušenosti a její důležitost v čase. Jako 80-letý nepůjdete na Mount Everest, ani nepokoříte jižní pól. Myslím si, že život je velmi krátký a je třeba jej formovat v každém věku tak, abyste při pohledu zpět nemuseli nic litovat.

Je velmi choulostivé kázat lidem užívat si život naplno, když mnozí žijí od výplaty k výplatě. Co hodnotím super, je fakt, že tvá koncept je zaměřena i na lidi, kteří nejsou bohatí.

Alfou a omegou je vystoupit z módu autopilota, kterým se většina z nás nechává v životě unášet, a mít ochotu něco změnit. Podívejte se na své zdroje - čas, zdraví a peníze, a rozhodněte se, jak s nimi naložíte. Jak s nimi naložím, abych maximalizoval jejich užitek? Jak dosáhnu co nejvíce zážitků (pro někoho je to cestování, úspěch v byznysu, narození dítěte, charita ....)? Když se mě lidé ptají, jak jsem se stal úspěšným, odpovídám stejně - nedívám se na televizi. Samozřejmě, je to každého subjektivní rozhodnutí, ale mně čas strávený před televizí nedává value. Náš život na Zemi je omezený a já ho nechci věnovat televizi. Vždy je to něco za něco - čas strávený před televizí můžete využít jinak, stejně to platí i pro lidi, kteří neradi vstávají. Někdo si rád pospí 10 hodin, mně například stačí 6-7 a k dobru tak mám více času. Je až neuvěřitelné, co všechno se dá stihnout, když máte denně o 2 hodiny času navíc.

Jak ty sám zacházíš s časem?

V mnoha každodenních rozhodnutích se řídím právě časem. Kupuji si věci a služby, abych si ušetřil čas - ať už je to donáška jídla nebo úklidové služby. Jsem naplno ponořen do života a chci si užít každou jednu chvíli. Nikdy nevíme kdy přijde náš konec, ale je jasné, že jednou přijde. Nemáme další život jako Super Mario, jednoduše uplyne okamžik a už ho nic nevrátí zpět.

Proč mnoho úspěšných byznysmenů nežije takový život jako ty?

Někdo může tvrdit, že práce je pro něj všechno a ztotožní se s rolí workoholika, ve většině případů ale prostě lidé přepnuli na autopilota a uspokojili se s tím. Když přijdou domů, nepamatují si cestu domů, jednoduše se to pro ně stalo rutinou a jdou na autopilota. Takto lety mnoho lidí zapomíná na to, co je kdysi vlastně v jejich práci motivovalo.

Vzhledem k obrovskou výšku tvého kapitálu, zažíváš při hraní pokeru vůbec nějakou emoci, protože peníze pro tebe prakticky "nic neznamenají"?

Určitě jo, poker miluji a mám velmi rád jeho sociální stránku. Samozřejmě, nejsem profesionál a nestuduji denně hodiny ani si nechci pokerem vydělávat na život. Jednoduše rád soutěžím a vždy chci vyhrát, proto se vím pro hru zapálit i na nízkých buy-inech. Pamatuji si jak jsem jednou na online hrál 500$/1.000$ CG a poslal jsem velký all-in s K-K. I když samotná částka byla přibližná částce, jakou vydělám pasivně za den, srdce mi bilo jako zvon a opravdu jsem chtěl velmi vyhrát. Při obchodování s plynem se umím oprostit a být klidný, v pokeru to prostě nevím - hra mě vždycky tak vtáhne, že hraji vždy jako o život!

Zdroj: CardPlayer.com, Poker Central