Ahoj Romane, zastihli jsme tě na Rozvadově - kde teď žiješ?

"Žiji ve Vídni. Takže jsem převážně tam. Ale samozřejmě hodně cestuji, takže pak žiji po celém světě a občas se vracím domů."

Můžeš nám prozradit, kde nejraději hraješ poker?

"Hotel Seminole Hard Rock ve Fort Lauderdale na Floridě. To je asi moje nejoblíbenější místo, miluji hotel, kasino a celkově tamní život. I když obecně mi více vyhovuje Asie než Amerika. Asijská kultura, jídlo a lidé se mi líbí víc."

Když jsme se dnes dohadovali na rozhovoru, psal jsi mi, že jsi na cestě do gymu. Je to součást tvé rutiny, aby ses udržel v psychické i fyzické formě?

„Určete. Vždy se snažím buď jít do fitka nebo si zacvičit. Věnuji se i józe a dechovým cvičením. Snažím se to všechno kombinovat tak, abych byl pak u stolu v dobré formě. Hra může trvat dlouhé hodiny a být v dobré mentální i fyzické formě je podle mě klíčové, aby byl hráč lepší než ostatní. Každý může používat solvery a zlepšovat se ve hře, ale udržovat se v dobré fyzické a psychické formě je podle mě často podceňováno. Lidé to často neberou v úvahu, ale profesionální poker je v podstatě profesionální sport. Takže k tomu je třeba tak přistupovat. Já třeba ani nepiju alkohol.“

Říkáš, že je poker v podstatě profesionální sport. Vím, že jsi v mládí hrál hokej, myslíš, že ti to nějak pomohlo i teď při pokeru?

"K hokeji mě přivedl táta a jsem mu za to velmi vděčný. Chtěl, abych byl co nejlepším hokejistou. Takže jsem hodně trénoval, vždycky jsem dělal něco navíc. A to ve mně zůstalo, takže jsem vždycky tvrdě pracoval, abych se udržel ve špičkové formě. Studiu pokeru jsem věnoval patnáct hodin denně, sedm dní v týdnu. Pak jsem se vyspal, zacvičil si a zase se učil, a takhle jsem to dělal 365 dní v roce. Dělal jsem to nonstop dva roky a myslím, že jsem pak hrál opravdu dobře. Strávil jsem spoustu hodin u počítače studiem a hraním pokeru. Asi před 4-5 lety jsem byl jedním z největších online grinderů. Možná jsem nebyl nejlepší, ale hrál jsem hodně. Protože o tom to celé je, o konzistenci. To je velká věc, kterou jsem si odnesl z hokeje. Prostě jít si za svou cestou, za svým snem a učit se z toho."

Když to porovnáš, kolik času věnuješ přípravě na poker versus samotné hře?

"Vždycky jsem byl spíš hráč, mám rád akční hru. Možná jsem se měl víc učit, ale hra mě baví, hodně se snažím zkoušet různé strategie, když jsem u toho, a zkouším, jak to funguje. Někdo by mohl říct, že dělám náhodné věci. Spíše se snažím studovat tím, že hraji například se slabšími hráči a pozoruji, co funguje a co ne. Někdy se samozřejmě učím klasicky. Teď se snažím víc si užívat života. V podstatě jsem strávil roky u počítače, což se mi vyplatilo, a teď si víc užívám života a hraju o něco méně."

Máš velké úspěchy online i živě, jedno z toho máš ale pravděpodobně raději, nebo?

"Není to tak, že bych měl jedno raději než druhé. Někdy vás jedno omrzí nebo nejste tak dobří v jednom jako v druhém. Tak třeba měsíc hraju online, ale pak si řeknu, že už mě to nebaví, že už nechci hrát, a mám třeba downswing. Pak tedy na 1-2 měsíce přejdu na živý poker a najednou vidím, jak je pole slabší, a začnu si víc věřit. Tak ho chvíli hraju, získám zpět sebevědomí a vrátím se k online. Rád to takhle míchám a snažím se být nejlepší v obojím. I když ani říct, kdo je nejlepší, asi ani nejde. Asi bych ani nechtěl být nejlepší hned, když vidím, kolik času a úsilí tomu někteří hráči věnují, je to neuvěřitelně náročné. Z vlastní zkušenosti vím, že udržet se ve špičkové formě je nesmírně obtížné. Někdy musíte také přemýšlet o tom, co je pro vás nejlepší a co pro vás má větší smysl."

Zmínil si, že se teď víc snažíš užívat si života. Jakým způsobem?

"Mám rád přírodu, hodně rád cestuji a celkově se snažím žít co nejvíc. Rád trávím čas se svou přítelkyní, děláme spolu spoustu různých aktivit, vaříme spolu, chodíme na procházky, výlety. Poznáváme přírodu, cestujeme. Jezdíme například na jeden nebo dva týdny do Vietnamu a tam jsme volní, žijeme co nejvíc ze života. Tvrdě jsem na to pracoval a teď si to můžu užívat. Tak se teď cítím. Poznávat nové věci, vidět, jaké to je na druhém konci světa, potkávat nové lidi. Samozřejmě, že hodně cestuji i kvůli pokeru, ale už mě tolik nežene touha vyhrávat trofeje a peníze. Když vyhraju turnaj, nedělá to ze mě šťastnějšího člověka, ale jsem šťastný, když hraju dobrý poker obecně."

Je nějaká rada, kterou bys dal hráčům, pokud se chtějí pokeru věnovat vážně?

"Pracujte na něm, jak nejvíc můžete. Měla by to být jediná věc, na kterou se v danou chvíli soustředíte. Vidím spoustu lidí, kteří hrají poker dvakrát nebo třikrát týdně na pár hodin, ale mezitím například tráví spoustu času nadáváním a podobně. Ale to není způsob, jak být opravdu dobrý, pokud to chcete dělat na profesionální úrovni, vyžaduje to spoustu práce a času. Takže pokud to chce někdo dělat vážně, měla by to být jediná věc, na kterou se v té době soustředí. Možná se někdo může stát dobrým i během dlouhého období postupně, ale to jsem já samozřejmě nedělal."

Když se podíváš do budoucnosti, vidíš se za pokerovými stoly o takových 10 let?

"Pravděpodobně ano. Poker mám rád, baví mě. I kdybych byl milionář, určitě bych si občas zahrál. Nemyslím si, že se to změní. Pravděpodobně budu stále jezdit na turnaje a hrát online. Za deset let budu mít poker určitě pořád rád, pořád budu rád chodit hrát a vídat se se starými přáteli."

Tvá přítelkyně je také pokerová hráčka, členka týmu ACR Pro a vlogerka Monika Zukowicz - učíte se někdy společně, radíte si navzájem?

„Někdy ano, ale ne až tak často. Občas se ji snažím koučovat a dát jí nějaké rady, ale beru to víc lehce. Ale vždy když chce tak ano, sedneme si k tomu a probereme nějaké strategie.“

Romane, jsme rádi, že sis na nás našel čas a děkujeme za rozhovor!